Monday, March 25, 2013

Inter faeces et urinam nascimur. By Augustine of Hippo

Tak trochu citát vystihující momentální stážování na gyn-por klinice. Měla jsem to štěstí být jedno ráno minulý týden u dvou porodů během půl hodiny a byl to opravdu zážitek. Poprvé spíš negativní a opravdu hodně šokující, když se nastřihávala hráz, tak mi v hlavě proběhlo to, co už tolikrát v různých situacích během posledních pěti let - nekoukej se, nekoukej se, ne... Ale stejně jsem na to zírala s vykulenýma očima. Navíc, tohle nebyl žádný maligní nádor, tohle byl ten slavný nový život přicházející na svět - mezi všemi tělesnými tekutinami, které snad existují.
No a potom jsem čerstvě nabité znalosti mohla ihned využít u dalšího porodu, kam jsem byla poslaná sama, abych hlídala dotyčnou, protože se v tu chvíli rodilo na dvou dalších pokojích. Paní měla už dost frekventované kontrakce, které prodýchavala tím známým psím dýcháním a já ji u toho držela za ruku a nohu... v mezičase se mě s důvěrou vyptávala na různé věci okolo porodu a já se snažila použít vědomosti z předchozího pokoje, abych ji moc neznervózňovala. Pak už začala tlačit a mimino bylo ani ne během pěti minut venku. Držela jsem ji za ruku, protože manžel to z práce nestihnul. Tohle celé bylo přece jenom dojemné, asi i proto, že jsem stála jen vedle ní a neviděla to nejděsivější.
No a dneska, aby byl antikoncepční účinek kompletní, tak jedna sekce. S dělohou teda moc něžně nezacházeli, mimino vyndané tak najednou z tepla dost v šoku, šití další hodinu. Takže si asi všichni děti adoptujem.

1 comment:

au said...

auctorem de locutione consilio verisimile Bernardus Claraevallensis