to takhle jednou zrána na náměstí
někdo rozestavěl koše
u nich prodavači bosí v koších vrána jiřička a kosi
bezvládně narovnaní do komínku
o ptačích pozůstalých na parte nikdo nezanechal zmínku
a my
děti virtuální doby
plné zloby
nenávisti k rodičům
a s flaškou vodky křičíc bav se!
jsme naivně brali ty symboly jara
a odnášeli domů v kapse